Recenze: Erik Axl Sund – Vraní dívka

vrani_divka Vraní dívka ukazuje Švédsko z odvrácené strany, jinak než Švédsko prezentováno médii, kde je dítě takřka posvátnou bytostí a už před narozením se stává Nedotknutelným. Je v každém z nás knot krutosti, který jen čeká, až jej něco zažehne? Proč opakujeme zlovůli, kterou někdo spáchal na nás?

Román autorské dvojice Jerker Eriksson a Hakan Axlander Sundquist publikující pod pseudonymem Erik Axl Sund má od prvopočátku silnou mediální kampaň a kritikou je označován jako thriller jen pro opravdu silné povahy. Pomineme-li to, že jakýkoli zločin od vloupání do zahrádkářské kolonie přes hospodskou rvačku, která končí v černém pytli, až po vztáhnutí ruky na dítě, je záležitostí opravdu nepěknou, mám nejspíše podle těchto kritiků povahu silnou jako ranní turek a nervy jako bungeejumpingová lana.

Přibližme si samotný příběh. Začínáme nálezem malého chlapce, jehož tělíčko je mumifikováno a prosyceno látkami určenými k uspávání zvířat. Přirození chlapci pachatel uříznul. Jak už to u severských detektivek bývá, nezůstáváme jen u jedné vraždy. Kriminalisté jsou bezradní a ve vzduchu se vznáší teorie o pedofilním gangu, který unáší chlapce ke špinavým hrám ve stylu zvířecích zápasů. Vyšetřování velí detektivka Jeanette, které se případ hluboce dotýká – je sama matkou. O pomoc v honbě za zvráceným a narušeným pachatelem požádá psychoterapeutku Sofii. Ženy tvoří zdánlivě sehranou dvojici, ovšem Jeanette podlehne pocitu bezpečí a před některými okolnostmi stojí s očima zavázanýma…

Vyprávění je poněkud schizofrenní. Náhled na případ nám zprostředkovává detektivka Jeanette i Sophie, zároveň je do příběhu zakomponována ještě linka z minulosti Victorie Bergmanové a její osobní očistec. Toto zpracování by možná šlo pojmout o něco šikovněji, nicméně text zůstává poměrně přehledný, jen může být zpočátku náročné “přepínat” mezi dějovými linkami. Střídání minulosti a přítomnosti a přiměřené množství hlavních postav je vítaným osvěžením v téměř každé detektivce a u Vraní dívky tomu není jinak. Kouzlo je navíc umocněno tím, že zúčastněné ženy mají na věc odlišný pohled a čtenář má na výběr, komu věnuje své sympatie či s kým bude soucítit.

Zjednodušeně by se dalo říci, že román pojednává o pedofilii a dětském pekle. A navíc je to trilogie! To musí být opravdu zápřah a jen pro silné povahy… Zastávám názor, že především záleží na formě než na obsahu. Každý zdravý člověk se při slově “pedofilie” zcela přirozeně oklepe a zhnusí. Ovšem vidím zásadní rozdíl mezi vyprávěním Vraní dívky a autentickými příběhy chlapců a dívek, kteří si zneužíváním a týraním osobně prošli. Erik Axl Sund dokázali takřka nemožné – napsat vynikající a temný thriller s mrazivou tématikou tak, že detailně odráží nejčernější dno, nicméně si bez ztráty kytičky udržuje komorní atmosféru. Slabost Victorie Bergmanové není perverzní. Dokonce se ji nemusí bát přečíst ani matky. Nenechte se zastrašit mediální masáží a hrůzu nahánějící obálkou. Uvádím sice, že kniha je poměrně detailní, ale spíše v tom smyslu, že čtenáře nenuceně navádí, aby si popisovaná zvěrstva sám představil v takové podobě, která mu bude nejméně odporná a nedonutí ho knihu v půli odložit. Erik Axl Sund dává velký prostor vlastní představivosti a nepředkládá nám hnus na stříbrném podnose jako hlavní chod. Vraní dívka má ode mě zasloužené čtyři hvězdičky.

Autor: Monika Mudrová

Knihu vydalo nakladatelství Knižní klub