02

Film – Žena v kleci

 

Nedávno Česká televize odvysílala filmové zpracování prvního románu ze série Oddělení Q z pera dánského autora Jussiho Adlera-Olsena – Žena v kleci. Ačkoli zastávám názor, že kouzlo knihy nelze věrně přenést na plátno se všemi klady, které přináší četba, po shlédnutí filmové adaptace románu Muži, kteří nenávidí ženy – samozřejmě z Oplevovy režie, americká verze stojí za psí štěk! jsem své přesvědčení trochu upravila.

2016-01-02_1710_001
Prvním a největším plusem filmové Ženy v kleci je fakt, že na režisérskou židli usedl dánský rodák Mikkel Norgaard. Přestože je to ještě prakticky mladíček, příležitost natočit kvalitní thriller popadl řádně za pačesy a kromě toho nás ušetřil i nadstavených scén s vybuchujícími auty a Brucem/Bradem/Benem/doplň svalovce v orvaném nátělníku, co spasí celou Ameriku, eech, tedy Dánsko.

 

2016-01-02_1710

 

Romány, které obsahují více než jednu dějovou linku, natož když hlavní roli hrají flashbacky do minulosti, mají tu nepříjemnou vlastnost, že je takřka nemožné uchopit je jako celek a přenést na stříbrné plátno. Mnoho režisérů to podkládá za výzvu a v kinech nám pak předkládají takové paskvily, že je lepší peníze za lístek investovat do něčeho jiného. Třeba do knihy. Norgaard však překvapuje a nastavuje laťku hodně vysoko. Neuchyluje se ke klasickému střihu střídání scén minulosti a přítomnosti, naopak využívá pro mě úplně nový a neznámý styl práce s kamerou, kdy minulost vystupuje na stejném obraze jako přítomnost. Děj je najednou jasný a přehledný i pro toho, kdo nečetl knihu, navíc je takto získaný čas a do stanoveného časového rozpočtu se tak vejde spousta jiných scén a okamžiků z románu, které při jiné práci s kamerou bylo nutné vystříhat, pokud by film neměl trvat déle než tři hodiny.

 

2016-01-02_1711
Největší obavy jsem měla o svůj oblíbený humor. Jak se režie popere s jemným a přesto úderným vtipem, který je v knižní podobě nedostižitelný? Podaří se jej zpracovat do obrazu? Naštěstí je můj strach ukázal jako lichý. Samozřejmě není možné každou humornou narážku nebo myšlenkové pochody vyjádřit na plátně beze slov, nicméně režie se s tímto úskalím popasovala velmi statečně a tak ve finále vzniknul thriller sice mnohem temnější, než je kniha, ale s okamžiky, které vyvolají smích, nebo alespoň úsměv na rtech.
Samotného Carla Morcka jsem si sice představovala kapku staršího, šedivějšího, prostě trochu olsenovatějšího, ale už po pár minutách mi to hlavě nějak cvaklo a Nikolaj Lie Kaas vklouzl do role Carla jako nic. Taktéž Fares Fares v roli Asada je vynikající, přestože má představa Asada byla menší a poněkud vlasatější, jinak si však jakoby vypadl z okna.
Žena v kleci je ve výsledku zpracováním velmi zdařilým, bez hluchých míst, s úsměvnými scénkami a napínavým dějem. Mám takový pocit, že Jussi Adler-Olsen by uznale pokýval hlavou.

 

2015-12-29_2204_001

 

 

 

Autor: M.Mudrová

Fotografie: Česká televize

 

Trailer k filmu: