recenze-tma-bernard-minier

Recenze: Bernard Minier – Noc

Po čase, který se zdál neuvěřitelně dlouhý, se konečně dočkáváme čtvrtého pokračování série s Martinem Servazem. Po thrillerech Mráz, Kruh a Tma přichází Noc a pod její rouškou na Martina chystá past chladně vyšinutý Julian Hirtmann.

Uplynulo více než pět let, co Martin Servaz o Hirtmannovi slyšel, přesto však nemine den, kdy by uprchlý vrah Martina nestrašil ve snech. Kristen Nigaardová je přivolána k případu vraždy. Kromě mrtvé ženy na Kristen čeká série fotografií, na nichž je zachycen Martin Servaz. Kristen i Martinovi je jasné, kdo za snímky stojí a z nastálé situace běhá oběma mráz po zádech. Jedna z fotografií zobrazuje malého chlapce Gustava. Kdo je Gustav a jak souvisí s Julianem Hirtmannem a Martinem? Kristen a Martin se rázem mění z lovců na štvanou zvěř v revíru, který ovládá zvrácená mysl bývalého prokurátora.

 

 

 

2016-10-02_1335_001Minier plynule navazuje nit v místě, kde se předchozímu dílu vymotala špulka. Decentně čtenáři našeptává a připomíná skutečnosti, které jsme mohli od minula zapomenout, a pevnou rukou rýsuje pokračování. Zpočátku nás Minier trochu potrápí a povede za nos, avšak fanoušci záhy pochopí, že každý krok stranou má v autorově plánu zásadní roli. Je sympatické, že Martina nijak nešetří, přestože hlavní hrdina už není zrovna mladík, a román tak nepostrádá akci a spád. Minier od úvodu rozdává karty jako profesionál a po celou dobu udržuje kamennou tvář, není proto snadné přijít záhadě malého Gustava na kloub.

Autor vsazuje do příběhu nový charakter, jehož zpracování vymazluje do nejmenšího detailu. Kristen Nigaardová působí velmi reálně se všemi svými přednostmi i nešvary. Zároveň však neopomíná dále pilovat a rozvíjet postavu Martina Servaze. Nabalováním nových skutečností a vnějších faktorů prochází Martinova osobnost nápadnou proměnou, která neunikne ani jeho nejbližším, ani čtenářům.

 

noc-bernard-minier-recenze

 

Jiné thrillery často doplatí na úpornou snahu držet se původního tématu a nepřicházet s novými náměty, ne tak Minierovy romány. Motiv atypického pouta mezi Servazem a Hirtmannem časem naopak nabírá na intenzitě a zvláštnosti. Kde se Hirtmann nachází, jak souvisí s Gustavem, co provedl s Marianne? Tajemství obestírající postavu vraždícího prokurátora s každým dalším románem graduje a zdá se, že Minier v této linii bude pokračovat i nadále.

Autor manipuluje se silným faktorem sounáležitosti a přátelství, čímž podtrhuje citové zabarvení románu. Servazovi kolegové a přátelé Samira a Vincent mají v příběhu opět silné postavení, stejně tak rozháraný vztah Martina a jeho dcery.

 

2016-10-02_1408Minier tentokrát do románů zakomponoval větší množství nových postav, proto je zpočátku děj trochu nepřehledný, stejně tak matoucí jsou některá rozhodnutí zúčastněných. Taktéž autorova lehce naivní představa nájemné vraždy působí trochu rušivě.

 

Ve výsledku Minier sklízí pochvalné ovace a čtenáře jistě nezklamal. Závěr, který slibuje pokračování, je jako konejšivé pohlazení, a autor opět dokazuje, že si svůj post nejoblíbenějšího autora Francie právem zaslouží. Román Noc je totiž opravdu temný jako noc.

 

Za recenzní výtisk děkujeme Nakladatelství XYZ .

 

 

 

Monika Mudrová