recenze-erlend-loe-nakladaky-volvo

Recenze: Erlend Loe – Náklaďáky Volvo

Erlend Loe, významná tvář norské literatury, se mezi tuzemskými čtenáři proslavil zejména románem Doppler. Radosti a strasti muže stojícího se svým losem proti moderní společnosti znázornil Loe natolik humornou formou, že se z románu stal trhák takřka přes noc. Dopplerovy obdivovatele tak jistě potěší, že se se svým hrdinou setkají i v Náklaďácích Volvo.

Maj Brit je vdova nad hrobem a se zákazem chovu andulek se vypořádává svérázně. V knihovně nakupuje časopisy za pět prstů, přehání to s marihuanou, vlastní webovou stránku a je fanouškem tvrdé muziky. Maj Brit žije osaměle, jediným sousedem je Anton von Borring.

Von Borring, homosexuální skaut tělem i duší, se ani na stará kolena nevzdává spaní pod širákem a prohlašuje, že od třicátých let spal pod střechou jen v několika vzácných případech. Jako vášnivému ornitologovi mu bydlení a samotě vyhovuje, ovšem to by za sousedku nesměl mít zrovna Maj Brit.

 

nakladaky-volvo-recenze

 

Ve chvíli, kdy vleklé žabomyší války mezi oběma seniory začínají ztrácet dech, se na scénu dostává Doppler. Jak se norský poutník dostal se svým synem a losem až do Švédska a proč, nad tím Doppler sám přemítá. Poté, co padne do spárů Maj Brit, odhodlané znovu vyhlásit válku von Borringovi tentokrát s Dopplerem po boku, začíná v poutníkově životě další dobrodružství.

Po veleúspěšném prvním díle se však autorovi nedaří naskočit do rozjetého vlaku a tak klopýtá po nástupišti, až mu ve finále vyklouznou dvířka vlaku z nejistého sevření dlaně a záhy jen sleduje koncová světla a poslouchá houkání lokomotivy jako smutný requiem. Mnozí budou možná protestovat, že toto tvrzení je poněkud přehnané, nicméně při bližším srovnání Dopplera a Náklaďáků Volvo je očividné, že Loe v prvním díle vystřílel všechny náboje a ve druhém mu tak nezbývá nic jiného, než vrhat nože.

Nabízí se srovnání Erlanda Loea s Jonasem Jonassonem a jeho romány, přičemž Stoletý stařík dosahoval stejných kvalit jako Doppler, kdežto druhé díly obou autorů za svými brášky značně zaostávají.

 

recenze-doppler-nakladaky-volvo

 

2016-10-02_1335_001 Své klady však román má; humorné vsuvky autorových poznámek, které pomáhají čtenáři udělat jasno v konkrétních pasážích, jsou nápadité a odlišují Náklaďáky od jiných humoristických románů. Místy sice do děje vnášejí spíše zmatek než požadované uspořádání, díky autorově rozkošné potrhlosti však čtenáři nad tímto nešvarem rádi přimhouří oko.

Samotné jádro příběhu je rovněž určeno spíše ke chvále. Neoficiální svár mezi výstředními geronty dostává úplně jiný rozměr s příchodem čerstvého pěšáka. Díky své vrozené nerozhodnosti se Doppler v rukou Maj Brit a Von Borringa mění v pouhou figurku bez vůle, která střídavě hraje na obě strany. Kreativita obou staroušků okouzlí čtenáře svou bezelstností a naprostou neškodností, díky čemuž získává nesmyslné tažení láskyplný nádech.

 

2016-10-02_1335V zásadě je těžké určit, na kterých konkrétních faktorech román skomírá. Přestože autor vdechl život originální trojici, která má za sebou nejednu útrapu a dlouhou historii, působí celkový obraz příběhu jako pouhý negativ. Román postrádá barvy, jimiž Doppler překypoval, kontury charakterů jsou nevýrazné a tváře zrnité. Humor, který je autorovi vlastní, ulehl v dlouhodobé neschopnosti a jen místy se mdle přihlásil o slovo.

 

Ačkoli Náklaďáky Volvo nedosahují věhlasných kvalit Dopplerových, jako samostatný román by v knižním světě zřejmě prorazily o maloučko lépe. Věříme, že autor jednoduše neměl svůj den a že další knihy už se ponesou v tom správném Loeovském duchu.

 

 

 

Knihu vydalo nakladatelství Kniha Zlín.

 

Monika Mudrová

 

Komentářů: 2

  1. Mony, úžasná recenze. Vlakový příměr je doslova geniálně napsaný. Opravdu smekám :) Na Dopplera si rozhodně brousím zuby, s Náklaďáky tedy uvidím :)
    Měj se krásně

    1. Ahoj Hani, moc děkujeme. Monika vzkazuje, že s vlakovým příměrem překvapila i sama sebe :D, ale ona je vždycky příliš skromná. Zuby si brousíš správně, měj se krásně! Radka

Komentáře jsou uzavřeny.