tri-hodiny-v-zoo-recenze

Recenze: Gin Phillips – Tři hodiny v ZOO

Americká autorka se představuje se svým thrillerem Tři hodiny v ZOO.

ZOO je vděčným útočištěm spousty matek s dětmi. Joan se svým čtyřletým synem Lincolnem právě zakončují jednu ze svých pravidelných vycházek v ZOO a s blížící se zavírací hodinou se Joan probírá ze zasnění a míří se synem k východu. Zvuk střelby nejdříve matku nepoleká, mylně ji přisuzuje ohňostroji, nicméně čím blíže východu se se synem nachází, tím víc jí dochází hrůznost situace. V momentu, kdy Joan spatří návštěvníky ZOO ležící na zemi a muže se zbraní v ruce, nezbývá už Joan moc času na rozmýšlení. Pohotově bere syna do náručí a běží zpátky do útrob ZOO. Joan nyní oceňuje časté návštěvy zařízení, díky nimž se zde vyzná. Teď musí vymyslet, kam se se synem ukrýt, aby je muž se zbraní nemohl najít. Musí udržet Lincolna potichu a přečkat nekonečné tři hodiny v ZOO.

Tři hodiny v ZOO ve výsledném provedení zaostávají za potenciálem, jímž příběh oplývá, nicméně díky autorčině umu se nejedná o úplně ztracený čas.

 

2016-10-02_1335_001Díky šílenému střelci má čtenář možnost nahlédnout do Joanina nitra a lépe tak hlavní hrdinku popsat. Žena, která se na první pohled jeví především jako matka, však pod touto nálepkou skrývá mnohem víc a vypjatá situace nutí tryskat Joanin potlačovaný naturel na povrch. Síla ženy, která se snaží uchránit své dítě a vetknout mu pocit bezpečí, ačkoli se v houstnoucí tmě skrývají před vrahem, je zde takřka hmatatelná

Motiv by, nebýt nenaplněných očekávání, mohl být velice slušnou základní konstrukcí poněkud chatrného příběhu. Šílenec, pasoucí po bezbranných návštěvnících ZOO, není v tomto žánru hojně využívaným prvkem, proto lze autorce uznat plusové body za něco nového. Samotná myšlenka bez dotažení však nestačí a Tři hodiny v ZOO jsou toho jasným důkazem.

 

2016-10-02_1335Přes nesporně zločinné jádro příběhu nelze román označit za čistokrevný thriller. Autorka se příliš soustřeďuje na Joaninu mateřskou a ženskou stránku, až z hlavní hrdinky činí nesnesitelnou a nelogicky jednající persónu. Zpočátku je čtenáři Joanina urputná snaha o záchranu sebe i syna milá, avšak s postupným odtikáváním hodin začíná hlavní hrdinka působit dojmem, že se jí srazilo mléko a zatemňuje jí tak úsudek. Není pochyb, že si román najde své příznivkyně v řadách Matek s velkým M, ale normálním čtenářům poleze velmi rychle na nervy.

Tři hodiny v ZOO zcela postrádají jakákoli vodítka a stopy, které by postupně odhalovaly vraha a jeho pohnutky. Phillips si odhalení šetří až na úplný závěř, nicméně tam, kde by tedy čtenář očekával virbl a nakonec výbuch uvědomění a prozření, je na konci jen rozpačité ticho.

Nekritická adorace syna Licnolna v očích matky je pak posledním hřebíčkem do rakve. Stavění úplně obyčejného dítěte na piedestal jako malého génia vyvolá otrávené koulení očima i normálně, ale v knize s přívlastkem thriller tato skutečnost opravdu nemá co dělat.

 

Přestože román Tři hodiny v ZOO nepochybně osloví část čtenářů, fanouškům mrazivých thrillerů s promyšlenými zápletkami jej opravdu nemůžeme doporučit. Snad autorka do příštího románu vyzraje a přichystá si pro nás technicky zvládnutější oddechovku.

 

Za recenzní výtisk děkujeme Nakladatelství PLUS.