recenze-plac-helen-fitzgerald

Recenze: Helen Fitzgerald – Pláč

 

Australská autorka thrillerů pro dospělé si čtenáře už dříve podmanila románem Virál. Fitzgerald do tvorby promítá své vlastní zkušenosti z dob, kdy pracovala jako sociální pracovnice u kriminální policie. Pláč je thrillerem, který ztvárňuje noční můru všech rodičů, ovšem oblibu si získá i u bezdětných čtenářů.

 

Vyčerpaní rodiče Joanna a Alistair zažívají během letu ze Skotska do Austrálie muka. Jejich devítitýdenní syn Noah svým křikem dohání matku na samotné dno sil a i ostatní cestující jsou chlapcovými projevy nespokojenosti značně rozladěni. Všichni si vydechnou, když je v cílové stanici přivítá horká vlna a chlapec konečně utichne. Joannu a Alistaira v Austrálii čeká opatrovnický soud, během něhož chce Alistair získat do plné péče svou dospívající dceru z prvního manželství. Vidina soudní tahanice novopečeným rodičům dělá vrásky, proto si obzvlášť užívají Noahova dlouhého spánku. Ani po náročném letu však není Joanně a Alistairovi dopřán klid. Australská buš skrývá horší nástrahy, než jsou rozsáhlé požáry; malý Noah znenadání mizí z auta a rozbíhá se tak rozsáhlé policejní pátrání, které těžce dopadá nejen na vztah Joanny a Alistaira.

 

Pláč operuje s jasně daným a otevřeným příběhem, který však svou přímočarostí neobírá román o roušku tajemství. Fitzgerald přesně ví, kdy čtenáře zasáhnout nezvratnými fakty a kdy přijít s kontroverzním odhalením. Pláč představuje drama zjitřených citů a náhlých prozření ve velmi příjemném formátu.

 

recenze-plac-helen-fitzgerald

 

2016-10-02_1335_001Poněkud nesourodá dvojice hlavních postav působí velmi disharmonicky, nicméně při záplavě dokonalých knižních párů představují Joanna a Alistair vítanou změnu. Fitzgerald vykresluje oba rodiče a jejich vztah syrově a bez příkras, aby si čtenář od začátku uvědomoval nesoulad a nevyrovnání sil mezi partnery a mohl záhy vytvářet domněnky. Ani jeden z dvojice nevyvolává ve čtenáři sympatie, proto může zůstat až do konce nestranný.

Prostředí australské buše s pálícím sluncem nepředstavuje zrovna prototyp místa činu, o to lákavějším soustem tato lokalita je. Autorka odkazuje rovněž na skutečný případ, jehož podstata je podobná Noahově zmizení, čímž Pláč nabývá na uvěřitelnosti a drama chlapcova zmizení má rázem vyostřenější hrany.

Autorka se čtenářem nehraje žádné psychologické hry a každou novou skutečnost okamžitě uvádí na pravou míru. Brzy se s neokolkujícím stylem autorky čtenář srovná a soustředí se tak na fakta, aniž by se snažil zahlédnout lest mezi řádky. Fitzgerald postupuje k jádru věci s pedantským krokem, nespekuluje a jako autorka tak odvádí takřka policejní práci.

Velké odhalení se obejde bez zbytečných akcí a jelikož byl na pravdu čtenář po celou dobu víceméně připraven, nejedná se o šokující záležitost. Naservírování je jedinečně strohé a přesně lícuje s celkovým pojetím románu.

 

2016-10-02_1335Ve výsledku se ovšem Fitzgerald nechala poněkud unést a minimalistickou skořápku Pláče náhle rozbíjí melodramatickým vyvrcholením, které vůbec nezapadá do konceptu románu a jakákoli jiná varianta závěru by zřejmě působila patřičněji. Zdánlivě pomatené rozhodnutí autorky šmahem odstřelit vysokou úroveň románu béčkovým koncem je tak opravdu nešťastným počinem a vrhá tak stín na jinak kvalitní thriller.

 

901_plac

 

Pláč zaujme nejen fanoušky Virálu, ale i ty, kteří s Helen Fitzgerald ještě neměli tu čest. Autorka svým slohem umí rozeznít struny strachu, které má v skrytu duše každý z nás.

 

Za knihu děkujeme nakladatelství Kniha Zlín.

 

 

Monika Mudrová