recenze-henning-menkell-italske-boty

Recenze: Henning Mankell – Italské boty

 

Mankella si většinou spojujeme  autorstvím brilantních detektivek s Kurtem Wallanderem v hlavní roli. Beletristický román Italské boty je proto udivujícím dílem, které po sérii temných krimipříběhu přináší laskavé pohlazení po čtenářově duši.

Způsob, jakým Fredrik Welin prodlévá na svém malém ostrově, lze jen těžko nazývat žitím a mnohem lépe toto marnění času vystihuje výraz přežívání. Starého muže však den co den dohání vzpomínky na životní chybu a jediné řešení Fredrik vidí v dokonalé izolaci od okolního světa a sebemrskačskému potápění se v díře na břehu zmrzlého jezera.

Záhy však přichází den, kdy na Fredrika nevztahují pařáty jen vzpomínky a svědomí, a minulost jej dostihne i v podobě dávné lásky Harriet. Umírající žena se za Fredrikem vydává z nevyjasněných pohnutek; odmítá veškerou pomoc, nesnaží se zapříst srdcervoucí rozhovor o čtyřicet let starých citech a Fredrik je tak její návštěvou dokonale zmaten. Oběma starým lidem je však jasné, že se nesetkali jen zbůhdarma a brzy se účel Harrietiny strastiplné cesty vyklube na ponuré švédské světlo.

 

italske-boty

 

Italské boty sice nezapadají do kategorie detektivního žánru, avšak splňují mnoho parametru krimipříběhu. Nečekaná setkání, činy, jež vyžadují odvahu, vyrovnávání se s nepříjemnou minulostí, dlouhá putování… Na Mankella už čtenář nikdy více nebude pohlížet výhradně jako na mistra krimi, neboť i v melancholické beletrii ze sebe vydává to nejlepší a svými něžnými větami formuje příběh hebký jako plyš.

 

2016-10-02_1335_001Nejvýznamnějším tahounem románu, který pevně drží ostatní klady kolem ramen v těsném objetí, je Mankellův sloh. Ač se následující přirovnání nezdá lichotivé, Mankell v tomto případě ztvárňuje roli pavouka, který splétá věty jako lehounké stříbřité nitky a dohromady tká nádhernou mozaiku celku. Nepodléhá tendencím příběh uspěchávat do finále, díky čemuž má čtenář spoustu času si na Fredrikově putování všímat i drobných skrytých detailu a nepřichází tak o prchavé kouzlo okamžiku. Mankell si naopak dává dost na čas, ovšem při jeho fascinujícím kouzlení se slovy se čtenář nenudí a jen pozoruje rozrůstající se pavučinu příběhu a ani nedutá.

Životní pouť a neútěšná minulost starého bývalého lékaře Fredrika je faktorem, který hlavní postavu románu tíží odnepaměti a to, že se ji starý muž z náhlého popudu rozhodne řešit až v průběhu podzimu svého života, muže být inspirací pro leckoho. Fredrik a Harriet dokazují, že nikdy není dost pozdě vypořádat se s démony minulosti a vyprášit kostlivce ze skříně.

Navzdory tomu, že jsou Italské boty věnovány především Fredrikovi, není nijak omezeně vytyčen a zkrouhnut životní prostor ostatních postav. Nahlédneme do zákulisí života v maringotce profesionální dopisovatelky, pronikneme záhadou kvalitního zpracování bot, zjistíme, jak funguje rozvoz pošty na ostrov v zimním období a na vlastní oči spatříme, že i s pouhou jednou paží může člověk vyvinout silnější objetí nepřítele, než jak obourucí lidé tisknout v náručí přítele.

 

2016-10-02_1335 Líně plynoucí tempo příběhu evokuje týdny prázdnin v dětství a donutí čtenáře nezhltnout román za jeden krátký večer, ale naopak rozložit si četbu do delšího časového úseku a dokonale beze zbytku tak nasát úžasnou atmosféru Italských bot. Mankell přesně ví, jak umocnit magickou moc příběhu a na osudu zkrachovalého chirurga tyto své čáry demonstruje naprosto výmluvně.

 

Italské boty jsou románem, který si navzdory melancholickému ladění prorazí cestu ke čtenářově úsměvu a laskavým tónem zdůrazní, co je v životě skutečně důležité. Například kvalitní boty.

 

Za poskytnutí knihy děkujeme Nakladatelství Host.

 

 

 

Monika Mudrová