recenze_o_krok_pozadu

Recenze: Henning Mankell – O krok pozadu

 

Sedmý případ komisaře Wallandera opět potěší všechny staré školy. Ani v krimirománu O krok pozadu Mankell neodbočil z pohodlné vyšlapané cestičky a průběh vyšetřování je veden jako podle šablony.

2016-01-23_1311

Dvě mladé dívky a jejich kamarád znovu organizují soukromou a trochu zvláštní zábavu. Slunovrat neoslavují jinak, než oděni do dobových kostýmů. Osmnácté století se však nestává jen tématem letošního slunovratu, ale i okamžikem smrti tří mladých lidí. Astridině matce i měsíc po zmizení tří přátel přicházejí dceřiny pohlednice z různých koutů Evropy. Matka je však zcela správně přesvědčena, že Astrid s kamarády nikam neodcestovala, že je pořád ve Švédsku – mrtvá, a její rukopis někdo falšuje. Ostatně se policie na tuto skutečnost může informovat u jediné přeživší členky party. Isa, která se měla slunovratu účastnit s ostatními, onemocněla a to jí zachránilo život. Kurt Wallander se však případem odmítá zabývat. Nic nenasvědčuje tomu, že by tři mladí lidé byli po smrti a matčino podezření jako důkaz nestačí. Zamítavý postoj však Kurtovi vydrží jen do chvíle, kdy je jeho kolega, policista Svedberg, nalezen ve svém bytě zastřelen brokovnicí. Komisař Wallander a zbytek jeho týmu si v tu chvíli uvědomí, jak málo o svém kamarádovi věděli, a při ohledání jeho bytu nachází stopy vedoucí k odhalení vraha tří přátel. Svedberg jako jediný bral podezření Astridiny matky vážně a pustil se do vyšetřování na vlastní pěst, což se mu stalo osudným. Kurt Wallander rozbíhá vyšetřování a záhy je v přírodní rezervaci spatřen hrůzný nález. Napůl zetlelá těla Astrid a jejích kamarádů vrah naaranžoval i v dobových kostýmech jako na pikniku. Všichni tři byli zastřeleni do čela. Tentokrát už není pochyb o tom, že se jedná o nejhorší zločin, jaký byl do té doby ve Švédsku spáchán. Kurt se se svými kolegy pouští do pátrání a kráčí ve Svedbergových stopách, stále však mají pocit, že jsou o krok pozadu…

2016-01-23_1311

Henning Mankell začal vydávat vynikající thrillery o spoustu let dříve, než trh jako mohutná vlna tsunami zahltil trend severské krimi. Jelikož Mankell jistě neměl v úmyslu rozpoutat toto šílenství, jeho romány jsou své a nepodléhají módní vlně jako díla současných skandinávských autorů. Čtenáři tak mohou volat po větší akci, u Mankellových románů si však musíme zvyknout na velmi pozvolné tempo. Akce je zde až druhořadá, mnohem větší důraz je kladen na samotný postup vyšetřování, i při sebemenší odchylce od zaběhnutých postupů je hlavní hrdina líčen málem jako rebel. Mankell si zkrátka potrpí na řád a disciplínu. Stejně jako Kurt Wallander evidentně nerad mění běh věcí, což se odráží zejména v pasážích, kdy komisař Wallander zpochybňuje nástup počítačové techniky do policejní dokumentace. Henning Mankell je jednoduše staromilec a všechny tyto faktory dávají vzniknout skvělé oldschoolové detektivce. Nevsází na náhlé zvraty, naopak se jim až úzkostlivě vyhýbá, a přestože sám Kurt Wallander je o krok pozadu, čtenář je vždy o malý krůček před ním. Mankell se rovněž nesnaží z pilotní postavy série, z komisaře Wallandera, vytvořit krimi ikonu, supermana, kterým se chce každý čtenář stát. Přestože je Kurtu Wallanderovi věnován až nadměrný prostor, jeho postava zůstává i v sedmém díle zcela neosobní. Známe veškeré jeho privátní trable i zdravotní dokumentaci, navzdory tomu je těžké představit si člověka, který by se s Wallanderovou postavou dokázal ztotožnit.

2016-01-23_1311

O krok pozadu je román, který měl v českém vydání vyjít mnohem dříve, než po osmnácti letech od vydání originálu. Ačkoli si své čtenářské publikum jistě najde i nyní, kdy je knižní trh doslova zahlcen díly současníků stejného žánru, stává se dnes vintage záležitostí a je tak trochu demóde. Přesto se jedná o vynikající počin nadaného autora a hodnotím jej čtyřmi hvězdičkami.

 

2015-12-29_2204_001