recenze_ruka_henning-mnkell

Recenze: Henning Mankell – Ruka/Wallanderův svět

 

Poslední román Henninga Mankella je autorovým rozloučením se čtenáři i se samotnou postavou komisaře Kurta Wallandera.
Kurt Wallander je ve svém oboru už takřka veterán. Od roku 1968, kdy mladičký Wallander u policie začal sloužit, uplynulo už bezmála třicet let a mrzutý komisař už pomalu začíná pomýšlet na důchod.

 

Kurt v současnosti sdílí svůj byt s dcerou Lindou. Linda Wallanderová jde věrně ve šlépějích svého otce a přestože se ti dva ve službě takřka nepotkávají, narážet na sebe ještě i doma oba vyčerpává. Proto Wallander váhá jen symbolickou vteřinu, když mu kolega nabídne starý statek s velkou zahradou v místě Wallanderova dětství. Idylu o pokojném důchodu uprostřed venkova však záhy rozpráší hrůzný nález. Na pozemku Wallander málem zakopne o kostru lidské ruky. Vyšetřovací tým na zahradě brzy nato vykope kostru postarší ženy. Podpis kupní smlouvy tak musí nějakou chvíli počkat a Kurt Wallander se pouští do svého posledního pátrání.

 

henning-mankell-ruka-recenze

 

Poslední příběh s Kurtem Wallanderem je spíše novelou než románem. Jelikož tentokrát už je všem skutečně jasné, že Ruka je definitivně poslední kniha o nevrlém komisaři, je novela zastřena depresivním nádechem. Je znát, že Wallander už má lidově řečeno opravdu “dost”, bohužel novela působí, jako by měl “dost” i sám Mankell. Ruka a Wallanderův svět kvalitativně nijak nezaostávají za předchozími díly série, nicméně je zde cítit autorova vyčerpanost. Přestože Mankell v doslovu Wallanderův svět nevyjadřuje svůj postoj přesně těmito slovy, mezi řádky je ona únava velmi zřetelná. Dojem, že Mankell už se nemůže dočkat, až postavu Wallandera setřese a unikne jeho stínu, je téměř hmatatelný a spolu s novelistickým (ne)rozsahem Ruky tvoří jedno velké významné mínus. Rovněž by mohl být věnován trochu větší prostor i Kurtově dceři Lindě, ale to je jen malá vada na kráse a o Lindě Wallanderové ostatně máme jednu celou knihu.

 

Mezi klady pak nenajdeme žádné překvapení. V Ruce jako klasicky narazíme na perfektně vykonstruovaný příběh, přestože tento případ je díky žánru poněkud smrsknut, a postava Wallandera je už po celá dlouhá léta neměnná. Komisař se i přes své mrzoutství jeví tentokrát ještě o něco sympatičtější, když víme, že toto setkání je poslední. Ruka je bezesporu nejdůstojnějším a nestereotypně dojemným rozloučením, které Mankell mohl čtenáři i Wallanderovi dopřát.

 

 

mankellHenning Mankell

1948—2015) se narodil ve Stockholmu, vyrůstal však na různých místech Švédska. Působil jako herec, divadelní režisér a manažer jak ve Švédsku, tak především v Africe, kde psal stranou evropského ruchu, do svých textů ovšem dokázal zakomponovat všechny kontinenty. Na začátku devadesátých let vytvořil postavu komisaře Wallandera a napsal o něm sérii knih, které ho proslavily po celém světě. Kromě série o Kurtu Wallanderovi vydal Host Mankellův detektivní thriller Číňan (2009; česky 2011).

 

 

 

2016-10-25_1643