vrazinahled

Recenze: Henning Mankell – Vrazi bez tváře

 

henning_mankell_vrazi_bez_tvareDnes si posvítíme na krimi román nedávno zesnulého autora Henninga Mankella. O Mankellovi je známo, že celý život tvrdě vystupoval proti otevírání hranic poté, co se v Evropě zhroutil východní blok, nicméně tuto skutečnost jsem poprvé zaznamenala až ve Vrazích bez tváře.

 

Vrazi bez tváře patří opět k případům komisaře Kurta Wallandera. Ten si nyní prochází těžkým obdobím, manželka jej před několika měsíci nadobro opustila, navíc se zdá, že celou akci plánovala nějakou dobu dopředu, jeho dcera Linda se od svých rodičů již dávno distancovala a Kurtův stařičký otec evidentně začíná senilnět. Zapeklitý případ brutální vraždy tak přichází právě vhod.

V nedaleké mírumilovné vesničce Lenarp se před rozbřeskem budí starý sedlák. Instinkty mu napovídají, že něco není v pořádku. Ve vzduchu visí něco temného a kobyla sousedů Lövgrenových neřehtá jako obvykle. Poté, co se od Lövgrenů ozve tiché volání o pomoc, má starý sedlák Nyström jasno… Kurt Wallander přijíždí na místo činu a krutost zločinu mu vyráží dech. Johaness Lövgren byl bestiálně zavražděn, jeho žena Maria dodýchá v nemocnici velmi záhy a jediné, co kriminalistům stačí sdělit, je slovo “cizí”. Má švédská kriminálka co do činění s žadateli o azyl, s nimiž se v roce 1990 roztrhl pytel? Nebo je klíčem k vyřešení vraždy dvou seniorů tajné a nelegální bohatství Johanesse Lövgrena a jeho neznámá milenka a nemanželský syn? Pátrání se začíná dostávat do slepé uličky, když se objeví další vražda. Tentokrát se jedná o chudého přistěhovalce a Kurt nenachází společného jmenovatele obou zločinů, ačkoli v případě druhé oběti figurují velmi všímaví svědci. Existuje mezi oběma případy spojitost? Vše nasvědčuje tomu, že v revírů řádí nějaký moderní Ku-KLux-Klan, ovšem jak do toho zapadají Lövgrenovi, prototyp švédských manželů? Kurt se do vyšetřování vrhne po hlavě a už brzy přichází na kloub alespoň druhé vraždě. S Lövgrenovými ovšem bude muset vyčkat na přičinlivou bankovní úřednici a její fenomenální paměť…

 

Henning Mankell je bezesporu vynikající vypravěč a postavu komisaře Wallandera si čtenář velmi rychle oblíbí. Nejedná se o žádného superhrdinu, který s malíčkem v nose zvládá vyřešit několik případů týdně a zároveň je milujícím manželem a otcem. Naopak, lidskost mu propůjčuje právě jeho hroutící se osobní život. Ačkoli Kurtova situace je přinejmenším nezáviděníhodná, překonává ji svým svérázným způsobem tak, že si získává čtenářovy sympatie a nezbývá, než mu držet palce. Na samotné detektivní zápletce oceňuji především to, že až do poslední chvíle zůstává vrah naprosto anonymní a neznámý a k rozuzlení dochází opravdu až v posledním okamžiku, aniž by nám autor poskytoval jakákoli vodítka. Dva případy jsou navíc lepší než jeden, přestože je Kurtova cesta k nalezení vraha Lövgrenových poutavá, pachtění se se zdánlivě neřešitelným případem celou knihu by mohlo leckoho odradit, což by byla škoda. Ve Vrazích bez tváře si ovšem poprvé všímám zrcadlení Mankellových politických názorů. Děj se odehrává v roce 1990, což je určitě hlavní příčinou. Je evidentní, že migrace východoevropanů, kteří využili otevřených hranic, do Švédska, je Mankellovi silně proti srsti a tato skutečnost se dost odráží ve výběru podezřelých a celkově v tématice knihy. Nic proti ničemu, je zřejmé, že v té době byla situace poněkud vyostřená, jen mě nepřestává překvapovat, jak nás či východoevropské země vnímá zbytek světa. Atmosféru knihy však tyto drobné nešvary nijak nenarušují. Vrazi bez tváře jsou výbornou volbou pro všechny, kteří dávají přednost systematickému vyšetřování před náhlými a šokujícími zvraty.

 

 

Autor: Monika Mudrová

 

Série: Případy komisaře Wallandera (1.)
Originální název: Mördare utan anksikte
Žánr: Literatura světová – Detektivky
Rok vydání: 2013, 1. vydání originálu: 1991
Počet stran: 300
Nakladatelství: Host
Překlad: Dagmar Hartlová
Autor obálky: Andrej Nechaj
ISBN: 978-80-7294-843-7