recenze-bates-aokigahara-les-sebevrahu

Recenze: Jeremy Bates Aokigahara – Les sebevrahů

 

Kanadský autor Jeremy Bates si pro svou prvotinu vybral nesnadný hororový žánr. Horor je plný nástrah i pro zkušeného spisovatele a rovněž rozsah románu se zdá být velkým soustem. Na začátečníka se však Bates se všemi pastmi popral docela statečně.

 

Ethan a jeho přítelkyně Mel už dávno nejsou v Japonsku pouhými turisty. Mladý pár zde vyučuje angličtinu už pár let a tak je skoro neuvěřitelné, že doposud nenavštívili proslulou horu Fudži. Spolu s několika přáteli proto zorganizují výpravu za dobrodružstvím a cestou mezi sebe přiberou i přátelský izraelský pár.

 

les_sebevrahu

 

Uvolněnou atmosféru záhy rozmetá nepřízeň počasí. Parta se v názorech trhá na dvě poloviny; jedni slepě důvěřují průvodci, který před vystoupáním na Fudži za bouře výslovně varuje, druzí jsou pro adrenalin ochotni riskovat. Moudřejší však nakonec zvítězí a parta se rozhodne utábořit se na noc v lese Aokigahara, známém také jako Les sebevrahů. Jejich rozhodnutí se však brzy ukáže být osudným.

 

Bates román bohatě prošpikovává fakty o Japonsku a o Lese sebevrahů zejména. Pro dokonalý požitek z knihy je totiž zapotřebí mít jisté povědomí o lokalitě, jež se stala vyhledávaným místem pro skoncování se životem. Přestože mnoho zaručených faktů jsou nejspíše fámy, pravda je vždy někde uprostřed a není dobré brát tyto zvěsti na lehkou váhu.

 

Les sebevrahů přichází s něčím relativně novým a od první stránky zaujme. Díky rozsáhlosti knihy má autor spoustu prostoru pro manévrování a manipulaci se čtenářem a je pravdou, že toho zhusta využívá.

 

2016-10-02_1335_001Velkým lákadlem románu jsou nevyřčené retrospektivy, které nám dávají tušit pohnutky hlavních postav, které je podvědomě nutí a popohání bloudit hlouběji a hlouběji do Lesa. Bates se pokouší čtenáře přesvědčit, že neexistuje žádná temná síla a veškerá úmrtí během výpravy má na svědomí pouze lidský faktor a potlačené deprese. To je v silném rozporu s událostmi viděnými očima hlavní postavy Ethana a jedná se tak o příjemně mrazivé ozvláštnění románu.

Přestože po sobě román zanechává zřetelnou béčkovitou pachuť, nelze si nepovšimnout nápadné podobnosti s excelentní islandskou Planinou. Jestli se autor tímto dílem nechal inspirovat či nikoli – těžko říci, je však evidentní, že tento typ románu čeká na své velké období slávy.

 

2016-10-02_1408Bates přesto nedokáže zamaskovat, že pro začínající autory není horor nejlepším startem. Žánr si nárokuje tolik nutných aspektů, že je skutečně složité žádný neopomenout a Bates se v tomto ohledu dopustil několika drobných přešlapů.

 

S přihlédnutím na zapeklitost žánru a k faktu, že se jedná o Batesovu prvotinu, však musíme uznale pokývnout. Autor si může na svůj vrub připsat první úspěch a my věříme, že se pro příště ze začátečnických chyb poučí.

 

Knihu můžete zakoupit v Nakladatelství XYZ, kterému tímto děkujeme za recenzní výtisk.

 

 

 

M. Mudrová