recenze-vrazdaplan

Recenze Karel C. Grig – Vraždaplán

 

Karel Grig zůstává pro veřejnost tajemnou osobností. Nezvratným faktem však zůstává skutečnost, že autor svým dílem přidává české detektivce plusové body.

 

Důchodce Eda má sice rád svůj klid, ale na činorodého policejního komisaře ve výslužbě je odpočinek samotný velmi neuspokojivou aktivitou. Když jeho rutinu naruší řízný zvonek u dveří a na prahu Edova života se ocitne bývalý známý, je to pro komisaře vítaný zásah shůry. Edův přítel je navíc přesvědčen, že jeho spolužáci z gymnázia padli za oběť vrahovi, který postupuje podle školního tabla. Spojí-li Eda toto tvrzení se skutečností, že ve městě byla brutálně napadena mladá žena, nedá mu vývoj událostí spát. Existuje mezi útoky nějaké pojítko? Zapadá do všeho bývalý šéf podsvětí?

 

vrazdaplan-recenze

 

Současná česká detektivka je až na pár výjimek spíše k pláči a přestože se autoři snaží vyvarovat se oblýskaným klišé, nádech románů zůstává předvídatelně schematický a zatuchlý. Karel C. Grig se naopak nesnaží urputně vtrhnout na scénu s originální zápletkou, nicméně jeho podání příběhu utváří z románu neokoukaný úlovek.

 

2016-10-02_1335_001Protože autor zůstává sám sebou a nepokouší se propašovat mezi řádky exotický ráz, držíme v rukou zcela tradiční českou detektivku jako za starých časů. Ačkoli všichni rádi při četbě zabloudíme za oceán nebo nahoru do Skandinávie, Vraždaplán nám dává pocítit hřejivou náruč domova. Díky Grigově slohu si čtenář uvědomuje události románu stejně, jako by je prožíval osobně a autorovy narážky na společenskou situaci budou čtenáři velmi povědomé.

Velmi působivým dílkem románu je postava Edy. Dá se říci, že Eda je vlastně největším tahounem už tak kvalitně propracovaného díla. Jen těžko se lze dohadovat, co stojí za komisařovým stoickým klidem, s nímž přistupuje k situacím, v nichž by si jiný nadělal do kalhot. Jsou to léta zkušeností? Praxe, během níž nejednou Eda hleděl do tváře smrti? Nezdolná povaha? Ať je to jak chce, způsob, jakým Eda jedná s násilníky, je naprosto odzbrojující a čtenář nemůže jinak, než usilovně držet pěsti. Navzdory komisařově neohroženému jádru však ústřední postava působí velmi mile a přirozeně a svým chováním nikdy nepřekračuje tu tenkou linii, která odděluje nebojácného staříka od arogantního rádoby tvrďáka.

Zvláštní péči věnoval autor rovněž dialogům. Na jejich výstavbě je patrný ohromný cit pro jazyk a přestože se na první pohled zdá, že počet použitých slangových výrazů je neúnosný, k povaze románu se takový způsob skladby rozhovorů dokonale hodí. V tomto bodě se čtenář neubrání myšlence, jak úzce spolu souvisí architektura a psaní románů – Grig jednotlivé dialogy sestavuje s precizností své civilní profese a klade vedle sebe souvětí jako cihly, které utvářejí neoblomnou zeď.

 

2016-10-02_1408Vytknout lze snad jen mírně pokulhávající tempo a nevýrazný rytmus příběhu, ačkoli pro mnohé bude Vraždaplán příjemným odpočinutím od zběsilého cvalu zahraničních moderních detektivek. Grig při vyšetřování zločinů nikam nespěchá a dává si se svými postavami pěkně načas. Sice se tak zdá, že se příběh jen tak lenivě převaluje přes kameny než že by ubíhal jako voda, ale i v tomto mínusu najdeme malý klad – čtenář má alespoň dostatečný prostor na něco kápnout sám.

 

Vraždaplán je románem, který hraje ve prospěch celkového obrazu současné české krimiliteratury a sám za sebe najde jistě mezi čtenáři spoustu fanoušků. Spojuje v sobě to nejlepší z klasického žánru krimi, avšak s drobnými aktualizacemi, což dohromady utváří román vyšší kvality.

 

Knihu vydalo nakladatelství Kniha Zlín

 

 

Monika Mudrová