recenze-zpetny-raz-peter-may

Recenze: Peter May – Zpětný ráz

Pátý díl série Akta Enzo opět zachycuje extravagantního Skota pohrouženého do vyšetřování dalšího odloženého případu.

Jméno Marc Fraysse ve světě něco znamená. Menu uznávaného šéfkuchaře je pro běžného smrtelníka nedosažitelným luxusem a není divu, že Frayssova restaurace je držitelem tří michelinských hvězd.  Když Fraysse svolává tiskovku s novináři, všichni trnou v očekávaní, jaké prohlášení šéfkuchař chystá. Otázka však zůstane nezodpovězena; Marc Fraysse je nalezen mrtev a jeho vražda se na dlouhých sedm let stává předmětem spekulací. Enzo MacLeod vnímá případ jako výzvu a ani tentokrát se při řešení kauzy neohlíží na bezpečnost svou ani nikoho jiného.

Zpětný ráz oplývá popisy pokrmů a postupů příprav tak sugestivními, až se čtenáři honosné několika chodové menu takřka zhmotňuje na stole. Román se však dalším důkazem, že v této sérii autorovi dochází dech a potvrzuje, že potenciál série byl vyčerpán někdy ve třetím díle.

 

2016-10-02_1335_001Peter May vyvažuje chabě vykonstruovaný příběh svou znalostí prostředí, kdy reálie podává velmi přesvědčivě a chytlavě. Autor staví kulisy románu s přesností architekta a vytváří scenérie s něžností impresionistického malíře. Každým vstupem do místnosti, s každým pohledem na postavy románu a s každým soustem lahodného pokrmů hojně zapíjeného nejlepšího ročníku tak všechny čtenářovy smysly jásají nad neuvěřitelně ostrým obrazem a realistickým prožitkem. V momentě, kdy si Enzo pochutnává na křehkých žabích stehýnkách, pocítí i čtenář na patře šťavnaté maso prošpikované česnekem a zjemněné domácí smetanou, a ve chvíli, kdy je restaurace bičována provazy ledového deště, si čtenář odchází pro svetr.

Jednou z mála kvalit Zpětného rázu je přiměřené množství podezřelých, z nichž se díky důmyslnému vyšetřování ve finále vykrystalizuje pachatel. Autor na každého z okruhu možných pachatelů občas spravedlivě ukáže prstem a vykreslí motiv dotyčného, konečný úsudek však ponechává na čtenáři.

Návaznost na předchozí díly série dává čtenáři pocit důvěrně známého a bezpečného prostředí a při nostalgickém vzpomínání si můžeme uvědomit změny v životě hlavních postav a jejich postupný vývoj. S minulostí jsou však provázány pouze osobní životy postav, tudíž není nutná znalost předchozích Akt Enzo.

 

2016-10-02_1335Přestože se v předcházejícím Entomologově odkazu zdálo, že postava Enza MacLeoda si prochází nevyhnutelným procesem stárnutí a úbytku živočišných sil, ve Zpětném rázu dochází ke zvratu a Enzo občas jedná se stejnou nerozvážností jako za mlada. Co se však zdá rozkošně rozpustilé v mladém věku však u padesátníka působí poněkud rozpačitě a diblíkovsky. Nikdo ze čtenářů samozřejmě netrvá na tom, aby Enzo shodil svůj dlouhý cop a začal místo vyšetřování luštit sudoku, nicméně jeho eskapády s čím dál mladšími ženami či dokonce otcovství v pokročilém věku už skutečně vzbuzují spíše soucitný úsměv než obdiv a uznání.

Neuvěřitelné a nepravděpodobné náhody jsou velkým nešvarem Zpětného rázu, o to víc, že jsou základním stavebním kamenem vyšetřování. Poměr skutečného vyšetřování za pomoci důvtipu a oprašování starých důkazů a náhodných neověřených vnuknutí je více než nevyrovnaný a bohužel nahrává spíše druhému zmiňovanému spektru. Bilancování hlavního motivu pachatele je pak vyloženě krkolomné a je jen stínem dřívějšího detektivního umění Enza MacLeoda.

 

Zpětný ráz přináší spíše kulinářský zážitek než potěšení z napětí a zadostiučinění. Každý případ nemůže být obestřen mystickou aureolou, nicméně se nejedná o první Enzovo dobrodružství, které chutná poněkud vyčpěle. Peter May má ještě několik možností vylepšit pochroumanou reputaci této série, proto se necháme překvapit dalším dílem.

 

Za recenzní výtisk děkujeme Nakladatelsví HOST.

 

 

 

Monika Mudrová