RECENZE-PRAHA-NOIR-AUDIOKNIHA

Recenze: Praha Noir (audiokniha)

 

Pro temné zločiny nemusíme putovat až na sever do Skandinávie. I v naší domovské kotlině číhá nejedno temné tajemství, proto čtrnáct špiček současné české literatury zvedlo hozenou rukavici a jejich prostřednictvím si můžeme posvítit na zaprášené záhady stověžaté matičky. Český kritik Pavel Mandys pak všechny tyto příběhy zkompletoval do jedinečné antologie Praha Noir.

 

lewis_podklad

 

Žánr román noir není zrovna parketou českých spisovatelů, proto není divu, že Mandys oslovil výhradně věhlasné autory. A tak přestože román noir není příliš vyhledávaný ani čtenáři, jména jako Urban, Neff, Kopřiva, Soukupová či Tučková přilákají i největší skeptiky. Pokud přesto váháte a noir vám není vůbec blízký, nemusíte ani tak mít obavy. Autoři Praha Noir na referovaný totiž trochu hřeší a ve výsledku se jej striktně drží zhruba třetina knihy. Ať už to pro někoho bude zklamáním či naopak, Praha noir se i tak vyplatí, především v audioverzi.

 

Všechny povídky této antologie mají pouze dva společné jmenovatele – Prahu a zločin. Podoby deliktů se pak liší podle nátury každého jednotlivého autora a Praha noir se tak rázem stává rozmanitým a charakterově pestrým dílem. Zavede nás do rozličných koutů české metropole, z nichž na nás dýchne neopakovatelná atmosféra čpící krví. Výběr lokalit pak příhodně zrcadlí celkové ladění povídek, a při některých autoři překonávají sami sebe. Samotné příběhy celkem obstojně balancují za hranicí průměru a přestože jim chybí trochu koření, rozhodně neurazí ani očekáváním nadmutého čtenáře.

 

Kateřina Tučková: Život a dílo baronky Mautnicové – čte Hana Maciuchová
Miloš Urban: Mizení na mostě – čte Hynek Čermák
Michaela Klevisová: Lepší život – čte Jan Vondráček
Ondřej Neff: Opukový kruh – čte Martin Myšička
Markéta Pilátová: Všechny starý převleky – čte Jan Vlasák
Petr Šabach: Večer tříkrálový aneb cokoli chcete – čte Jaromír Dulava
Martin Goffa: Tři mušketýři – čte David Novotný
Jiří W. Procházka: Mrtvá holka z čerťáku – čte Alexej Pyško
Michal Sýkora: Percy Thrillington – čte Petr Stach
Irena Hejdová: Olda č. 3 – čte Martina Hudečková
Štěpán Kopřiva: Amatéři – čte Viktor Dvořák
Petra Soukupová: Další nejhorší den – čte Pavla Beretová
Petr Stančík: Kabinet sedmi probodnutých knih – čte Lukáš Hlavica
Chaim Cigan: Zázračný amulet – čte Jan Dolanský

 

Sedm úryvků z povídek (malá ukázka z každé povídky):

PRAHA NOIR / čtou: J. Dulava, V. Dvořák, H. Maciuchová, M. Myšička, A. Pyško, P. Beretová, J. Vlasák:

 

PRAHA NOIR / čtou: D.Novotný, M.Hudečková, J.Vondráček, J.Dolanský, P.Stach, H.Čermák, L.Hlavica:

 

2016-10-02_1335_001Vzhledem k vlažné popularitě žánru noir mezi tuzemskými čtenáři je patrně spíše kladem, že se autoři daného žánru drží jen velmi laxně a s oblibou od něj všelijakými kličkami odbíhají. Je zřejmé, že přestože rozkaz zněl jasně, ani špičkovým literátům se tematika velkoměstského podsvětí, úhel pohledu pachatele a všudypřítomná korupce neuchopuje právě snadno a pevně. I navzdory tomu se však vybičovali k vrcholovému výkonu a ve sbírce povídek předvedli vynikající výsledky.

Mandys se prokázal jako odborník ve svém řemesle, jeho neochvějná jistota při výběru autorů do sbírky přinesla ovoce, ačkoli drobná zakolísání a odchylky se vyskytují i zde. Kritikovi se však přesto povedlo takřka nemožné a z na pohled nesourodé směsice autorů napříč žánry uplácal relativně harmonicky znějící celek.

Přesto se neubráníme vyjádření našich preferencí co se týče jednotlivých povídek a stejně tak jejích interpretace:

2016-08-05_1758
Pavla Beretová

Chápeme, že literární vkus je čistě subjektivní záležitost, nás osobně však ve sbírce velmi mile potěšil příspěvek Petry Soukupové s názvem Další nejhorší den. Soukupová je chodící symbol rozervanosti mezi svěžím mládím a tíživou depresí, tolik se nehodící k tak mladé ženě, ovšem přesně tento aspekt autorčiny tvorby ji činí výjimečnou a nenapodobitelnou. V biografii Petry Soukupové skutečně nenajdete jedinou novelu či povídku, která by ani ten nejprosluněnější den nepotáhla černým suknem, přesto se však vyznačuje podivně lehkým temným humorem, jemuž se těžko odolává a není tomu jinak ani v případě Dalšího nejhoršího dne. Ústřední motiv rodiny, z níž jednoho dne bez vysvětlení zmizí otec, představuje pro autora nelehký úkol nastínit onu správně dusivou atmosféru a nechat dostatečný prostor pro pochyby a neustále se rodící otázky. Tohoto úkolu se Soukupová chopila s gustem a jsme přesvědčeni, že tak zazářila právě tam, kde by ostatní autoři spíše pohořeli. Soukupová tak jen obhájila skutečnost, že v kategorii pohřešovaných jí nikdo nesahá ani po paty. Interpretace povídky se chopila Pavla Beretová a excelentně svým přednesem podtrhla šedivé kouzlo povídky. Kombinace tíživé atmosféry v rodině zmizelého a zranitelných nuancí v hlase narátorky pozvedává povídku nad pomyslnou laťku úspěchu a smazává všechny rozhořčené diskuze o tom, zda-li je to dost noir.

 

 

alexej-pysko
Alexej Pyško Zdroj a foto www.ceskatelevize.cz

Pokud tedy něco opravdu noir je, tak Procházkova Mrtvá holka z Čerťáku. Kromě toho, že autor pilně a puntičkářsky dodržuje zadané téma (myslím, že komise u maturitních slohovek by z tak poslušného žáčka měla radost!), také dokazuje, že i tento zkažený a prohnilý žánr vlastně může být docela poutavý a tajemný. Procházka vykřesal z prostředí kolotočářské komunity tolik lákavých jisker, až by to vydalo na malý ohňostroj, a řadí tak tuto povídku k těm nejlepším ve sbírce. Kontrast vulgárně řvavé pouťové muziky a dekadentního zločinu vraždy zanechá ve čtenáři otisk ještě dlouho a ten bude jen umocněn, pokud místo klasické knihy sáhnete po audioverzi této povídky v podání Alexeje Pyška. Herec s tváří gangstera a se stejně zlovolným hlasovým projevem byl výtečnou volbou pro přednes Mrtvé holky z Čerťáku. Takřka operně chraplavý hlas přímo rezonuje ve světském prostředí a doplňuje pomyslný vrzot prázdných sedaček na řetízkáči. Je evidentní, že Pyško do interpretace jde s opravdovým nasazením a svou roli si užívá jako by sám stál na jevišti pod reflektory. Mrtvá holka mu zkrátka sedí jako šitá na míru a nenechává nás na pochybách při rozhodování, zda knihu číst nebo poslouchat.

 

 

DIVADLO NA VINOHRADECH Herecký soubor a personál DNV
Hana Maciuchová Zdroj foto: www.i-divadlo.cz

Krásným příkladem, jak lze slabší příběh pozvednout hlasovým přednesem, je povídka Život a dílo baronky Mautnicové v podání Hany Maciuchové. Kateřina Tučková si pro svou povídku zvolila lákavé prostředí i motiv starého domu, nicméně tímto lákavost příběhu končí. Nejedná se sice o vyloženě odbytou nebo úplně z kontextu sbírky vytrženou povídku, autorka zkrátka jen předvádí klasickou uhlazenou „tučkovinu“ a ve stínu lépe propracovaných povídek by snadno zanikla. Tomuto však rázně zabránila Hana Maciuchová se svým okouzlujícím šarmem staré dámy a její neotřelá interpretace povídku drží nad hladinou průměru. Herečka se tak opět prokázala jako lady každým coulem, a povídka má rázem tolik potřebný půvab a šmrnc.

 

 

 

2016-10-02_1408Některým čtenářům však odbíhání autorů od žánru noir příliš po chuti nebude a to zejména těm, kteří si sbírku zakoupí právě kvůli žánru. Co naplat, pro někoho plus a pro jiného naopak hrubý nedostatek, pravidla jsou jednou jasně daná a měla by se respektovat.

U určitých autorů je bohužel znát, že krimi není jejich kolébkou a váhavost a nejistota v těchto povídkách je takřka hmatatelná. Vzniká tak jistá neohrabanost, která ač působí docela mile, nemá v tomto typu literatury co dělat.

 

recenze-Praha_noir_audio_OneHotBookDélka nahrávky: 8 hodin 54 minut

 

Pro nakladatelství OneHotBook, které Prahu Noir upravilo do audio podoby, musela být tato kniha velkou výzvou. Sehnat dostatek kvalitních interpretů pro všechny povídky, aby jejich hlasový projev odpovídal ladění povídky, je jistě oříškem, nicméně OneHotBook jej rozlousklo úspěšně a za výsledek se rozhodně nemusí stydět.

Veškeří interpreti byli procezeni skrz přísné a husté síto a jejich výběr posluchače potěší. Je nám záhadou, podle jakých kritérií nakladatelství přiřazuje jednotlivým hercům jejich povídkové role, je však očividné, že tento klíč je klíčem k úspěchu. Do role narátora byli tentokrát obsazeni: Hana Maciuchová, Hynek Čermák, Jan Vondráček, Martin Myšička, Jan Vlasák, Jaromír Dulava, David Novotný, Alexej Pyško, Petr Stach, Martina Hudečková, Viktor Dvořák, Pavla Beretová, Lukáš Hlavica a Jan Dolanský. Přestože si každý interpret hrabe na svém písečku a byla mu přiřazena ta „jeho“ povídka, všichni herci kupodivu souzní i jako celek. Při takovém hlasovém koncertu je obtížné vypíchnout ty nejpreciznější přednesy či naopak lehce pokárat nějakého váhala, je ovšem jasné, že pánové Čermák, Dolanský a Pyško jsou k interpretaci jakékoholi krimi žánru jako stvořeni.

Hudebníci pod záštitou OneHotBook i tentokrát tvrdě dřeli a jako obvykle podbarvili audioknihu soundtrackem, který pasuje jako pozadí na hrnec. Tóny zanikají a naopak gradují v přesně vypočítaných pasážích a tvoří tak neoddělitelnou součást příběhu. Zvuk je pak stejně jako dříve krásně čistý a bez šumů, nicméně to je u současných audioknih již samozřejmostí.

Praha Noir sice není tím nejzářivějším skvostem, který v současné české literatuře můžeme najít, její celkové ladění je však perfektním příslibem pro přinejmenším příjemnou četbu či poslech.

 

 

Za poskytnutí  audioknihy děkujeme vydavatelství OneHotBook.