recenze-smrtici-bila

Recenze: Robert Galbraith – Smrtící bílá

Že pod pseudonymem Robert Galbraith se neskrývá nikdo jiný než proslulá britská autorka Harryho Pottera J. K. Rowlingová, to už všichni víme. Stejně tak jako to, že série s Cormoranem Strikem dosahuje stejných kvalit, jen s tím rozdílem, že se odehrává v reálném světě. Smrtící bílá je čtvrtým dílem série s oblíbeným soukromým detektivem v hlavní roli a její rozsah mile potěší všechny zaryté knihomoly.

Od předchozí části se v životě Cormorana Strikea odehrála spousta změn. Jeho pravá ruka Robin se vdala a Cormoran je díky svému poslednímu případu slavnější než kdy dřív. Sotva se mu však začnou hojit rány ze střetu se Shacklewellským Rozparovačem, je zde další případ.

Detektivní kancelář navštíví evidentně psychicky labilní muž, který tvrdí, že v průběhu svého dětství viděl, jak zavraždili jiné dítě. Přestože je jasné, že z tohoto případu nepadnou do kasy kanceláře žádné peníze, Cormoran je Billyho vyprávěním zaujatý natolik, že se pouští po stopách nesourodého vyprávění.

 

smrtici-bila-recenze-kniha-zlin

 

2016-10-02_1335_001 Mezi hlavní tahouny série patří ústřední dvojice Cormoran & Robin a jinak tomu není ani ve Smrtící bílé. Přestože Smrtící bílá svým rozsahem sedmi set stran překonává sama sebe, i předchozí díly poskytovaly vyšetřující dvojici dostatek prostoru pro její rozvoj. Ve čtvrtém díle se opět obě postavy posunují dál a charakterově zrají, čtenář má opět jedinečnou možnost nahlédnout za dveře třinácté komnaty Cormorana i Robin a z nezaujatého pohledu tak sledovat vývoj obou zmíněných. Tentokrát je to zejména Robin, která čelí emoční bouři a je postavena před řadu zásadních rozhodnutí, přičemž některé otázky jsou položeny příliš pozdě. Aby toho nebylo málo, Robinin život se otřásá nejen v soukromí, ale i v zaměstnání, kde se snaží vypořádat s následky posttraumatické stresové poruchy.

Smrtící bílá opět dokazuje, že sérii nelze kategoricky zařadit do sekce detektivka/thriller. Přestože zápletka je ryze detektivní, pozadí příběhu odráží podobu současné britské společnosti se všemi jejími nešvary a globálními problémy. Do kostry románu se prolíná problematika radikálních skupin a hnutí, otázka feminismu a citlivým, avšak přímým způsobem jsou zde rovněž nastíněny duševní poruchy a mentální nestabilita. Autorka se velmi odvážně pouští do ožehavých témat, za nic se neschovává a vykládá všechny karty na stůl. Tato skutečnost knize přidává pomyslný kredit a odlišuje ji od ostatních detektivek a společenských románů.

Autorku lze v jednom ohledu pochválit i hanit. Příběh je striktně rozdělen do dvou rovin; jedna se zaměřuje ryze na Billyho případ a společenské problémy, druhá je věnována osobním záležitostem Cormorana a Robin. Toto nemísení témat je živnou půdou zejména pro ty, které soukromí postav příliš nezajímá a nenechají si tak zkazit požitek z vyšetřování.

 

smrtici-bila-recenze

 

2016-10-02_1408Bohužel potíže a štrapáce obou hlavních aktérů zbytečně nafukují objem knihy a kdo by čekal, že celých sedm set stran se ponese v duchu vyšetřování, se zlou potáže. Především Robin a její manželské problémy se táhnou po vyčerpávajících sto padesát stran, přičemž řešení je na ráně. Tento aspekt shledáváme zcela nadbytečným a románu je tak propůjčen lesk červené knihovny. A uznejme, že v případě detektivního románu není o co stát.

Smrtící bílá rozhodně není románem bez kazu a vady. Čtenáři požitek z četby komplikuje rovněž fakt, že sérii nelze začínat od čtvrtého dílu a před otevřením Smrtící bílé je nezbytné minimálně prolistovat předchozí tři díly. Tolik práce s (pro někoho) nejistým výsledkem nás staví před otázku, zda se Smrtící bílá vyplatí. Za nás tedy ano, svůj úsudek si však každý čtenář musí udělat sám.

 

Za recenzní výtisk děkujeme Knize Zlín.