MarketingProposal

Recenze: Samuel Björk – Clona

Norský autor thrillerů si čtenáře získal hned svou prvotinou V lese visí anděl. Od té doby uplynulo hodně vody a nyní jsme se dočkali už třetího pokračování série s tajuplným názvem Clona.

Mia Krügerová se pomalu dostává z těžkého odvykacího období a spolu s prvními nesmělými jarními paprsky se znovu probouzí i její chuť k normálnímu životu. Je rozhodnuta nechat minulost daleko za sebou a narodit se jako nová Mia. Úvod do lepšího života představuje několika měsíční dovolená ve sluncem zalité destinaci. Holger Munch proto vůbec není potěšen, že je to zrovna on, kdo musí své chráněnce udělat čáru přes rozpočet a přimět ji změnit plány.

Horské jezero vydá bezstarostnému rybáři své hrozivé tajemství. Dívka nalezena v hlubinách je členkou osloského baletního souboru a už jen místo nálezu napovídá, že pravděpodobně nepůjde o nešťastnou náhodu či vraždu. To a skutečnost, že na břehu jezera leží vytržená stránka z pohádkové knihy a fotoaparát s číslem vyrytým do čočky. Stejný aparát s jiným číslem je objeven v hotelovém pokoji o pár dní později u další oběti, kterou se tentokrát stal známý saxofonista. Holger a Mia prověřují všechny stopy a jejich pátrání je zavádí i do archivu, aby prověřili staré případy s podobnými motivy.

 

2019-04-18_1944

 
2016-10-02_1335_001Čtenář, který na zvuk jména Samuel Björk naráží teprve nyní, nemusí před otevřením Clony dohánět resty a studovat předchozí díly série. Přestože osobní životy a eskapády hlavních hrdinů jsou v románu pouze nastíněny a pro nezasvěcené jsou tedy obestřeny tajemstvím, není znalost prvních dvou částí nutná. Vyšetřovaný případ se neváže k předchozím a Mia s Holgerem čelí zbrusu novému vyšinutému vrahovi.

 

Všechny postavy, hlavní i vedlejší, však od posledně udělaly obrovské pokroky a jejich vývoj je zřetelný pouhým okem. V minulosti si charaktery zažily své a občas se mučednicky opájely svou zdánlivě bezvýchodnou situací, ve Cloně však můžeme zaregistrovat jakési obrození a nově nabytou duševní stabilitu.

 

Dialogy i vnitřní monology postav udržují vynikající standard, který Björk nastolil už v prvním díle. Hlavní i vedlejší dějová linie tak působí autenticky a vzbuzuje ve čtenáři pocit důvěrnosti. Díky četnosti dialogů děj ubíhá jako na drátkách a stránka nestíhá následovat stránku. Rozhovory mezi postavami jsou věčné, úderné, autor se věrný svému zvyku vyhýbá dlouhým filozofickým debatám, na které vyšetřovatelé tak či tak nemají čas.

 
2016-10-02_1335Všeho moc škodí a proto je spletitá síť slepých uliček, v nichž Holger a Mia zažívají střet s realitou, příliš komplikovaná a nadhodnocená. Alespoň o několik kapitol dříve měl Björk přibrzdit se svými lstivými triky a nechat příběh v rukou vyšetřovací dvojice plynule a nenásilně plynout ke zdárnému konci. Skutečný závěr a vyhrocení zápletky totiž působí trochu jako překotný porod.

 

Samuel Björk ani přes drobné mouchy nezklamal. Clona je lahodným koktejlem složeným z nejlepších ingrediencí: napětí a důvtip.

 

Za knihu děkujeme nakladatelství PLUS.

 

 

 

Monika Mudrová