recenze_film_slozka_64_jussi_adler_olsen

Recenze – Složka 64 film

Po dlouhých dvou letech (a že se to zdá být mnohem déle!) jsme se konečně dočkali čtvrtého filmového zpracování Oddělení Q, s názvem Složka 64. Přestože ani předchozím třem snímkům nebylo moc co vytknout, Složka 64 své starší bratříčky v mnohém převyšuje a jedná se tentokrát o film, který si zaslouží aplaus ve stoje.

 

foto-3foto: aerofilms

 

Protože knihu a film od sebe dělí pět let, pojďme si případ připomenout. Objev mumifikovaných těl zazděných v bytě otřese kodaňskou policií, naaranžovaní mrtví jsou však svěřeni Oddělení Q. Vyšetřování odhalí skutečnost, že každý z mrtvých úzce souvisí s ústavem pro narušené ženy a dívky. Ústav, který na ostrově Sprogo fungoval do šedesátých let 20. let, byl líhní pro všechny druhy bezpráví, jakého je možné se na ženě dopustit – zneužívání, týrání, nucené sterilizace… Dívky, které zde byly posílány na převýchovu, většinou žádným psychickým defektem netrpěly, díky své povaze a mladické nerozvážnosti byly však tehdejší společností považovány za nemorální a odepsané. Jedna z žen z ostrova Sprogo díky svému pobytu v ústavu přišla o vše a někdo za její utrpení musí zaplatit. Carl, Asad a Rose se případem nechávají pohltit a průběh vyšetřování trojici najednou vystaví smrtelnému nebezpečí.

 

slozka64_kniha_host_jussi_adler_olsenfoto: @erkahomolka

 

Na režisérské křeslo tentokrát usedl dánský režisér a scénárista Christoffer Boe a navzdory tomu, že obsáhlý děj románu pochopitelně očesal a poupravil, výsledek je špičkový.

Stejně jako v knižní podobě se i prostřednictvím filmové verze zatouláme na ostrov Sprogo a budeme se pohybovat v několika časových i dějových rovinách. Rok 1961 je kapitolou mladé Nete Hermansenové. Za skandální intimní vztah se svým bratrancem je dívka poslána do ústavu za účelem nápravy. Už z prvního rozhovoru s místním vychýleným lékařem (Elliot Crosset Hove – známe z Mostu IV.) je Nete zřejmé, že podmínky v zařízení budou mít ke slušným a lidským daleko, přesto si však mladá zamilovaná duše v sobě chová naději. A velké tajemství.

 

foto-5foto: aerofilms

 

Asadova známá, muslimská dívka, se ocitá v tíživé situaci. Aby potrat utajila před rodiči, vyhledává instituci, která nebazíruje na souhlasu rodičů a přesných osobních údajích. Netuší ovšem, že drobný zákrok ovlivní celou její budoucnost.

Carl a Asad (v rolích jako tradičně Nikolaj Lie Kaas a Fares Fares) procházejí krizí. Asad se v rámci povýšení chystá na změnu pracoviště a od Carla očekává adekvátní reakci. Carl se však uzavírá hlouběji do sebe a frustraci řeší nejhorším možným způsobem. Poté, co se rozkřikne zpráva o nálezu mumifikovaných těl, Carl i přes veškeré protesty přebírá případ svému kolegovi. Asad v obavách, aby Carl ve svém zoufalém rozpoložení neposlal svou kariéru do pekel, je svému parťákovi v patách a na pomoc mu přispěchá vždy věrná a loajální Rose.

 

foto-11foto: aerofilms

 

Složka 64 je jen jedním ze spisů pokřivené kapitoly dánského státu, o to víc je čtvrtý díl série Oddělení Q palčivý a temný. Dívek jako Nete Hermansenová byly tisíce a žádná z nich se po uzavření ústavu nedovolala spravedlnosti za všechna pokoření, která na ní byla spáchána. Místo nápravy byl charakter dívek v ústavu deformován, srážen a tráven, až se mnohdy nevinná děvčata dopouštěla velmi špatných rozhodnutí.

 

foto-7foto: aerofilms

 

Ústřední motiv je tedy bezesporu závažný a ponurý a zejména při filmovém ztvárnění je náročné správně uchopit téma. Christoffer Boe se ovšem na place mění v kouzelníka a filmová Složka tak dosahuje kvalit své knižní předlohy. Snímek vyváženě střídá scény, při nichž citlivější divák odvrací zrak a jiný si zacpává i uši, s momenty úžasného nepopsatelného humoru, který najdeme jen u Oddělení Q. Severský naturel románu je zachován i na plátně a každá jednotlivá scéna jde až na dřeň, nezávisle na tom, jestli jde o znásilnění nebo o důvěrný rozhovor mezi kolegy. Okamžiky, kdy se Carl s Asadem a Rose ocitají v bezprostředním ohrožení života, patří mezi nejnáročnější a i divák, který četl knihu a ví, že Asad přežije i nukleární katastrofu, je ve svém přesvědčení ve šťastný konec řádně otřesen.

 

foto-1foto: aerofilms

 

Film stejně jako kniha pracuje s mnoha zajímavými kontroverzními teoriemi o rasové hygieně a sociální reformě. Složka 64 tak proniká až k podhoubí společenství a skupin s podobnými zájmy a z jejich záměrů a hodnot člověka zamrazí. I z tohoto důvodu Složka 64 po sobě zanechá stopu hodně dlouho.

Závěrečné grand finále je obzvlášť silným zážitkem a náporem na nervovou soustavu. Divák je rozpolcen mezi výbuchy smíchu a zděšenou strnulostí, což je stav, který doposud žádný film vyvolat nedokázal. A až pomine hrůza a účinky blínu, čeká na diváka v úplném závěru ten největší doják od dob Titanicu.

 

foto-10foto: aerofilms

 

Celkové dojmy z filmu jsou velmi kladné. Ze čtyř zfilmovaných kousků Oddělení Q je Složka 64 bezesporu tím nejzdařilejším a nejvýraznějším. Jedná-li se skutečně o poslední filmové ztvárnění, nemohli jsme si přát lepší tečku.

Film se s knihou v mnoha bodech rozchází, což ve výsledku není na škodu. Knižní Složka 64 zastihuje Carla s hlavou ponořenou do tragické rodinné historie, kdy za záhadných okolností zahynul Carlův strýc a ve světle nových skutečností padá stín podezření na Carla. Ten proto v sobě nenachází sebemenší chuť vrhat se na nový případ a vyšetřování Složky 64 se tak rozjíždí až pod taktovkou Rose. Ve filmu se naopak Carl neštítí případ sprostě vyfouknout svému kolegovi přímo na místě činu. Dalším rozporem je samotná Rose. Diváci ji znají jako mile potrhlou a mírně roztržitou nedílnou součást Oddělení Q, její knižní předobraz je ovšem případ pro psychiatra a zejména v tomto díle série se její odvrácená strana začíná hlásit o slovo.

 

foto-6foto: aerofilms

 

Složka 64 je zkrátka skvost jak na papíře, tak na plátně a dílo Jussiho Adlera-Olsena se pomalu stává nesmrtelným. Nadčasovost a osobitý smysl pro humor odlišují jeho dílo od ostatních severských románů a snímků a autor tak proto patří mezi naše největší oblíbence.

Kdo tedy ještě v kině nebyl, ať neváhá!